Na pana MUDr. Jana Hnízdila se jistě těšil každý, kdo si předem přečetl seznam hostů pro toto říjnové vysílání. Rozhovor s moderátorem panem Karlem Křížem byl tedy převážně o chybějícím zdraví. Pan doktor zaznamenal oproti minulosti pozitivní zjištění. Dříve za ním lidé chodili pro léky, aby se zbavili svých potíží, dnes se stává, že se lidé chtějí naopak zbavit svých léků, které jim přinášejí jen další potíže a žádné řešení, a sami již začínají chápat, že musí započít s nějakou změnou. Pan doktor ordinuje za dveřmi, na kterých se skví nápis „Hnízdo zdraví“. Rovněž stejně velkými písmeny by tam s klidem mohlo být napsáno „Zpovědnice“, neboť předpokladem komplexní medicíny je, aby lékař pacienta vyslechl a udělal si základní představu o jeho životním příběhu. I zde však platí – všeho s mírou. Při téměř denním vyšetření šesti až sedmi pacientů je nemožné, nechat si všechny tyto příběhy naložit na svá bedra a hledat řešení za pacienta. Jsou tam tedy i další kolegové – specialisté, kam pan doktor své klienty posílá k dalšímu ošetření, např. psychologové, životní poradci, fyzioterapeuti apod. Má ještě jednoho speciálního pomocníka – svého vlastního psa, kterého běžně má s sebou v ordinaci. Je neuvěřitelné, jak zvíře okamžitě pomůže navodit uvolněnou atmosféru při komunikaci s pacientem. Co lidi vlastně zdravotně ubíjí? Jaké kategorie příčin jsou na prvních místech žebříčku podle MUDr. Hnízdila? Je to vždy jen stres a uspěchaný život? Jakou roli hrají vztahy, chování lidí v našem okolí apod.? A Jaký recept na udržení vlastního zdraví má sám pan doktor? Přiznal, že velikou pomocí je pro něj fyzická práce. Dokonce započal s pěstováním včel a stočil letos své první vlastní kilogramy medu. Jednou z krásných myšlenek, které z jeho úst zazněly, je třeba tato:  člověk nemůže být zdravý, bude-li se starat jen o sebe a své vlastní zdraví. Je třeba starat se i o okolí, tj. o životní prostředí. Uvedl k tomu i krásný příklad z praxe a svého osobního vztahu k přírodě – zavedl tzv. zelené antidepresivum, které ordinuje svým pacientům i s návodem – jaké, to si určitě poslechněte! J. Možná si  budete myslet, že ordinaci MUDr. Hnízdila navštěvují jen dospělí, opak je ale pravdou. Děti tvoří nemalou část jeho klientů; má jich v evidenci téměř dvě stovky. Další část povídání se nesla v duchu zdraví společnosti jako takové,  o nemožnosti nekonečného růstu, o člověku jako součásti životního prostředí. O tom, že i jeden člověk může změnit hodně a jakým způsobem to udělat. Co je motorem MUDr. Hnízdila? Kde v sobě našel vůli a energii pro to, že se vydal cestami nevyšlapanými?

 

Druhou část vysílání moderoval pan Aleš Svoboda, jeho hostem byl pan RNDr. Marian Kechlibara se svým pořadem „Na západní frontě klid“. Západní hranice však již zdaleka nestačí k tomu, abychom měli ucelený obraz současného dění v Evropě. Rozhovor přinesl informace o tom, co zásadního se událo za posledních čtrnáct dní – a nebylo toho málo. Např.  dohoda CETA – smlouva mezi EU a Kanadou pro intenzivnější spolupráci pro export a import. Vyhrocující se situace v souvislosti s imigrací – např.  ve Francii (Cale, Paříž, Marseille), kde policisté protestují a dožadují se zvýšených pravomocí při sebeobraně.  Přeplněnost Itálie uprchlíky. Přerozdělování zdrojů EU. Jak se na věci dívají novináři v Rakousku či Německu. Nemine Vás ani předvolební atmosféra v USA a mnohé další.

 

V závěrečné hodině byl hostem vysílání pan Jiří Mucha, multiinstrumentalista, skladatel, zpěvák a prý je i dobrý kuchař. Své vyprávění zahájil malým humorným zážitek, který se mu přihodil těsně před tím, než se do vysílání dostavil. Pan Mucha skládá hudbu a postupně se dostal až k tomu, že kromě jiného skládá hudbu k indickým filmům. Sám však říká, že netvoří indickou hudbu. Na to nemá ty správné kořeny. Jen využívá určité prvky této hudby. Tím dochází k určitému propojování prvků východní a evropské hudby, což vítají mnozí hudebníci i milovníci hudby na obou stranách.  Východní země a jejich filozofie pana Muchu přitahovaly již od mládí, ale Indie je zřejmě jeho nejsrdečnější záležitostí. Často do Indie cestoval a nějakou dobu tam vždy pobýval. Vyprávěl o svém sžívání a poznávání tamější kultury, tak diametrálně odlišné od té naší. Dá se říci, že pan Mucha se cítí být „všude zdejší“. Po celém světě má mnoho přátel,  které získal nejen prostřednictvím hudby. Může tak porovnávat různé kultury, zjišťuje, v čem určitá kultura vyniká, a naopak – jak jiná kultura ve stejné věci tak trochu zaostává. Jako příklad uvedl, že v Indii je veliká emoční otevřenost, lidé působí otevřeně a šťastně, naopak mají téměř nulový vztah např. ekologii. Jako příjemné oživení zazněly pořadem dvě jeho písně – „Agnes“ a „Probuzení“ – z alba „Jinou cestou“. Hovořil také o tom, jaké to bylo, když se rozhodl živit se muzikou, a zda to považoval vůbec za možné v tak veliké konkurenci. Jak se to projevuje v jeho životním příběhu. Tvrzení, že pokud člověk dělá celým srdcem to, co jej hodně baví, jej přivede k úspěchu,  zřejmě není jen nějaké ezoterické klišé. O tom se přesvědčil i pan Jiří Mucha.