Vážení posluchači, vysílání z Prahy je pro tento den z technických důvodů zrušeno. Na další pokračování se můžete opět těšit 13. 1. 2021.
Zde alespoň tři otázky a odpovědi od pana Kechlibara pro končící rok 2020:
- Jak dlouho myslíte, že nás bude v budoucnu provázet koronavirus jak z pohledu faktického, tak politického?
Budeme-li mít štěstí, začne se na něj zapomínat tak v říjnu 2021. Pak bychom se mohli začít hádat kvůli něčemu jinému.
Některé efekty se potáhnou déle, například změny na nejvyšších politických postech. Výsledky voleb v roce 2021 budou průběhem epidemie rozhodně ovlivněny, sem-tam někdo přijde o kariéru. Osobně bych zatím odhadoval, že ke střídání na premiérském křesle dojde i u nás.
Pak je ještě třetí efekt – některá politická témata se ocitla v pozadí a tam také probíhají. Například na evropské úrovni teď probíhá snaha o oslabení end-to-end kryptografie, aby si úřady mohly číst veškeré zprávy na službách typu WhatsApp. Předešlé pokusy o totéž upoutaly pozornost a nedošlo k tomu, tentokrát se to možná „podaří“ (jsem zásadní odpůrce, proto uvozovky) a to bude mít efekty trvalého rázu.
- Jaké vidíte důvody za tím, že se zdá, že vyrobit RNA vakcínu je schopna jen jedna firma na světě? (kooperace dvou)
To není v technologickém světě až taková vzácnost, například vyspělé mikroprocesory také nevyrábí kdekdo, výrobci pevných disků už jsou jenom tři (Samsung, Seagate, Western Digital). A mRNA je relativně nová technologie, před rokem 2020 se používala jen v malém rozsahu k léčbě určitých typů rakoviny.
Nicméně pokud bude mít tahle technologie úspěch, patrně se rozšíří daleko více a počet výrobců naroste. Zrovna účinnost mRNA proti některým typům rakoviny je až revoluční, už teď chodí po světě pacienti, kteří by jinak byli mrtví. Tatáž technika by mohla být použita například při výrobě širokospektrální vakcíny proti chřipce, jež by pokrývala ne jeden kmen, ale třeba deset nejběžnějších kmenů chřipkového viru.
Očekávám, že během 10-15 let se budou mRNA vakcíny vyrábět pacientům na míru ve spoustě laboratoří.
- Co vlastně vyplývá z „hotové“ dohody mezi EU a Velkou Británií? Můžou se i ostatní země inspirovat, a nebo je to jen politická hra = prudké míchání lžičkou ve vlažném čaji …
V Norsku už se ozvaly hlasy, že výsledek je pro Brity lepší než podmínky, které má aktuálně Norsko.
Z mého pohledu – je dobře, že dohoda není ani pro jednu stranu vysloveně nevýhodná a nevede k pocitům ponížení. Ostatně prudkým mícháním, když už jste o tom mluvil, se čaj ochlazuje a nepije se tak horký…
Součástí dohody ale není pasportování finančních služeb a vzájemné uznávání kvalifikací u pracovníků, kolem toho ještě můžou být konflikty.
Británie teď má každopádně možnost ukázat, nakolik ve své samostatnosti dokáže být pružnější a přizpůsobivější než velký blok EU. Zatím to v jedné věci ukázala – britská očkovací kampaň vypadá lépe než evropská, začala dříve a je podstatně širší. EU bude muset Británii v tomhle směru dohánět.
—————–
Ve středečním vysílání zazní mnoho zajímavých, aktuálních, ale též inspirujících informací a životních zkušeností, které do našeho života rozhodně patří.
Buďte ve střehu a s námi ve středu v živém vysílání na internetovém Rádiu BOHEMIA – www.radiobohemia.cz
Těšíme se na slyšenou …
Jako vždy nám můžete psát své dotazy či podněty na email: studio@prvni.radiobohemia.cz
Věřme, že bude lépe a dělejme věci tak, aby lépe bylo!
